A co děti? Mají si kde hrááát!

(by Henry)

Dnešní záznam jen krátce, protože se vlastně nic zajímavého ani funny neděje, auto je natankovaný s dobitou baterkou, z práce nás nikdo nevyhodil a hory kolem Whistleru jsou stále krásně zasněžený.

Včera jsem byl s muslimskými soudruhy odpoledne na hřišti a zahráli jsme si pozemní hokey. Byl zážitek jim vysvětlovat, co je to hokejka a k čemu se používá a co je vůbec smyslem hry. Hokey nikdy neviděli. Brzy to však pochopili a celkem pěkně jsme si zahráli. Jen jeden zajímavý postřeh stojí za zmínku: Jak ve Vancouveru tak i tady ve Whistleru jsme všude v parcích nacházeli perfektně upravené nejen tenisové kurty, které nebyly nijak zpoplatněny. Prostě kdo chce, jde si zahrát na velmi kvalitní a opečovávaný povrch včetně sítě, zřejmě nikoho tady nenapadne jí ukrást. Jinými slovy: Kanada - tenistů ráj.

Dneska jsem nafasoval skupinku deseti malých kluků, se kterými je o mnoho snažší práce než s mladými šejky z Arábie. Odpoledne jsem měl volný a tak jsme s Georgem zapili na terásce v centru městečka můj svátek. Večer se jelo s dětma do místní střední školy do tělocvičny - opět - nesrovnatelný s našim gymplem. Škola vypadá tak, jako jí všichni znají z amerických seriálů - čistě, nově, vybavěně, útulně. Zítra s prckama strávim zase celej den, ale opravdu mi nevadí, jsou milí.