A jaká ta Kanada teda je?

(by Henry) 

Tohle je vážně těžká otázka. Odpověď jedním slovem: úžasná!

Ale i vícero slovy je velmi těžký charakterizovat druhou největší zemi na Zemi, tak různou, americkou, asijskou i evropskou, s městy i planinami, s obyvateli z různých koutů světa…

Jednotlivý zážitky a rozhovory s místními mění pocity na jeden dojem: lidi jsou tady šťastný. Lidi ve Vancouveru milujou americkej styl života ve velkoměstě, Whistler by tamní nevyměnili za nic na světě díky fantastickým podmínkám na zimní sporty, mechanik v Upsale uprostřed ničeho miluje ten svatej klid, Rose s Montréalu (původem z Québecu) je víc než spokojená se svým životem a i náš „pejskař“ z Toronta tvrdí, že Toronto je nejlepší místo na světě. Čím to ale je, že jsou všichni tak spokojení? Nemají nouzi o peníze. Většina věci je tu stejně levný nebo i levnější než v ČR, ale platy jsou v tomto porovnání trojnásobný… Určitě se to takhle nedá převádět na český poměry, ale např.: Rose si v Montréalu vydělá cca.$14 na hodinu jako uklízečka. Sdílí velkej byt s jednou spolubydlící v centru města a nájem jí přijde na asi 350 dollarů měsíčně. To znamená, že si při plným úvazku pohodlně vydělá na nájem, školu, oblečení, a i na každodenní večerní život. Průměrnej roční plat v Kanadě je asi 60 tisíc dollarů, jednoduchým dělením si spočítáme, že nikdo nemůže chodit špatně oblíkanej, když je oblečení levnější než v ČR, a že si na iPod vydělá za 10 hodin práce… A co je teda drahý? Drahej je především luxus. Byt v centru Vancouveru přijde na víc než půl miliónu, o domech ani nemluvě. Nebo třeba luxusní auta – zatímco novej „obyčejnej“ Dodge Caravan (ale i tak se vší výbavou, o který se Octavii ani nezdá) přijde na trapných asi $30.000. Ale Mercedes nebo BMW, který neznamenají tak moc luxus jako prestiž, vyjde na trojnásobek. Obyčejný oblečení je levný, značkový džíny za $60 i míň, tričko za $10… Ale oblek jde do tisíců. A co jídlo? Levně se najíst znamená koupit si na ulici pizzu, ze který se najíte za $4, nebo zajít do obchoďáku do food-courtu, kde se u Číňanů bohatě nasytíte za deset babek. O McDonaldu se nemá cenu zmiňovat, junk-food jsme nejedli, i když z menu za $6 až $9 dollarů se žaludek taky zaplácne. Ale kdo chce jít do restaurace, zaplatí za normální jídlo cca. $25-$30, hovězí steak i $50, pivo kolem $6, tuzér deset procent a hned jsme na nějakých čtyřiceti dollarech. A to nemluvíme o ničem luxusním, jen normální hospoda, v luxusní restauraci necháte stovky a stovky…

Často se mě místní ptali, na kolik přijde u nás benzín. Naší cenu asi $2.20 nebo na kolik dneska přijde litr benzínu opravdu nezáviděli. Za litr 87 oktanovýho benzínu jsme platili mezi $1.25 a $1.49, podle různých míst a provincií.

A abych dokončil myšlenku, kolik stojí život, je důležitý si uvědomit, že elektrická energie je tu levná díky zdrojům a voda je – věřte nebo ne – úplně zadarmo. Na druhou stranu, v Montréalu nebo Torontu, kde bývá v zimě naprosto běžně a dlouho -30 až -40° je i při levný energii vytopit byt nebo dokonce pak dům dost drahý.

Žít v Kanadě? Ano! Ale kde dřív? Ačkoliv je Kanada úžasná země, nevim, kde bych chtěl žít. Opravdu „zamiloval“ jsem se do Montréalu. Tato „Paříž bez Eifelovky“ se spoustou možností se jakkoliv realizovat, s milými lidmi bez amerikanismu, v místě s nejhezčíma holkama severní Ameriky, a s vysokou životní úrovní by se líbily kde komu – v létě. Kdo ale stojí o to žít pět měsíců jako na Sibiři v mínus třiceti a ve sněhových kalamitách až 6 metrů? Pak je lepší možná Vancouver, kde sice hodně prší, zato sníh nebo mráz tam není nikdy. Ale žít v menšině – jen 30% bělochů – to bych asi nezvládal.

Jak to tak bejvá, všechno má svý pozitiva i negativa, proto tohle byla moje největší životní zkušenost…