Jindrich Tahwoodle

(by Henry)

Už je to zase skoro tejden od posledního článku. V úterý 12. jsme nechali spravit auto, oprava startéru stála $198, což neni tak drastický. No a jinak makáme od rána do večera, aby byly money na třítýdenní jízdu. Už jen dva týdny a hurá na východ, pryč od manuální práce.

Včera jsem měl v SubWayi volno a tak jsem s Benem jel k jezeru Alta. Ben je z Londýna, posledních 7 let strávil ve Philadelphii a teď hodlá zůstat pár let ve Whistleru. Nevim, co o něm napsat, protože se v něm sám nevyznám. Je to pětadvacetiletej Anglán, v Americe má dítě s nějakou "bitch", teď se poflakuje v Kanadě, jezdí pětilitrovým Jeepem, ale dělá za $11 za hodinu v Grocery a brzy se přestěhuje do luxusní vily s nájmem $1.400 za měsíc. Jestli jsem dobře pochopil, má dost zazobaný rodiče v Anglii, kteří nemají problém ho "trochu zadotovat". Ale co je mi po tom, je s nim docela sranda a hlavně si pokecám pořádně anglicky. Jak jsem psal, vypravili jsme se včera ráno k jezeru. Zaparkovali jsme na opuštěným břehu a přeplavali ke skále, kde posedávala trojice pěkných místních studetek. Večer předtím jsem se totiž s Benem vsadil o pivo, že skočim z asi 22m vysoký skály. Když jsme tam doplavali, bylo mi jasný, proč pochyboval o tom, jestli skočim. Něco takovýho jsem si ale nemohl odpustit, navíc v sázce to pivo, a tak jsem nejdřív kouknul na Bena, a pak si to zkusil taky. Vyškrábal jsem se po laně na skálu, chytil se jinýho lana a po něm se zhoupnul do úžasný výšky. Bohužel nebylo možný s sebou vzít foťák, ono se to dost špatně popisuje. Prostě si představte vysokou skálu, provaz vysoko na stromě a užasnej pocit asi čtyřvteřinovýho letu nad jezerem s dopadem do neuvěřitelně ledový vody. Odpoledne jsem vyčerpanej a spálenej od slunka makal v krámu a dneska ráno vstával do SubWaye. Místo původních pěti hodin jsem tam byl devět hodin, ale co na tom sejde, čas tam běží rychle a aspoň budou chechtáky. Navíc jsem tam dostal vejplatu za poslední dva týdny, což bylo příjemným překvapením.

To mi připomnělo velmi legrační příhodu s šekem. Což o to, suma tam byla pěkná, ale jméno moc neodpovídalo. Jako svou kontaktní adresu jsem totiž u zaměstnavatele uvedl "Tamwood I.C." s adresou na Villige Square. A oni to nějak popletli, protože nejsou schopný pochopit, že mam stejný jméno a příjmení, a tak na šeku stálo "Jindrich Tahwoodle" :-D

Teď koukám na Olympiádu, veslařka Knapková to pěkně rozjela, už vedla na 1500m o dvě délky lodě, ale nakonec pátá. Kluci se mi tu pěkně vysmáli :-) A teď jsem se vysmál já jim, když náš Synek vybojoval stříbro a Campbell byl až pátej ;-)

George odešel do práce, našel si totiž ještě na ty dva týdny práci hned vedle SubWaye v bistru s pitama, kde mají otevřeno až do 3h ráno, tak se jde zaučit na noční šichty.