Zune

(by Henry)

Uběhlo zase hezky pár dní, což je dobře, pěkně se nám to krátí a blíží se cesta na východ.

Ve středu dopoledne jsem měl v SubWayi volno a to se moc moc hodilo, protože v pravé poledne místního času začínal fotbalový zápas Anglie-Česko a u toho jsem nemohl chybět já ani sportovní fanda Angličan Ben. Nechal se informovat, že v baru hotelu Hilton bude zápas promítán a tak jsme tam chvíli po poledni seděli u džbánku piva. Barmanka ani její kolekové ovšem nemohli program naladit, protože byl placenej, a tak jsme rychle dopili a běželi do hospůdky hned vedle Grocery, kde nebyl problém. Pěkně jsme skoukli zápas, který dopadl nerozhodně 2:2 a já šel na čtvrtou do práce, Ben měl volno, což jsem mu v tu chvíli dost záviděl...

Už dlouho jsme si s Georgem plánovali koupit si iPod Classic 160GB (přehrávač hudebních souborů mp3 pro neznalé...) a už jsme si ho objednali na internetu z oficiálních stránek. Dokonce jsme si vytvořili vlastní rytinu na zadní stranu (jak jinak než jazzové citáty), zadal jsem číslo kred. karty a v tom jsem si na poslední chvíli všimnul, že objednávka by trvala dost dlouho a přišlo by to o den později, než co máme v plánu opustit město. Tak jsem všechno vystornoval a ve čtvrtek 21. srpna, kdy jsem měl celej den volno, jsem se vypravil do Walmartu do asi 60km vzdáleného Squamishe. Nejdřív jsem se pěkně najedl v čínské restauraci a hned pak zamířil do obchoďáku. Měli tam iPod jen o poloviční velikosti a tak jsem se porozhlídl po něčem jiném. O pár dollarů dražší a taky 80GB mne na první pohled zaujal ZUNE. Pořádně jsem se vyptal prodavače, co by mi doporučil, a jednoznačně Zune. Prý jim tam chodí každej den lidi s půl rokem starým iPodem kvůli reklamaci. Na to bych opravdu neměl nervy a tak jsem čapl dva kousky Zuneho a k tomu i FM vysílač, abychom mohli naladit naše nové přístroje v autě jako rádio. Nemá cenu moc nějak popisovat vlastnosti nové "empétrojky", nejsem žádnej recenzista, prostě s tim jsme spokojený a to je hlavní. Už jsme z internetu nasosali 5GB jazzu, když se mi rozbil harddisk, kde jsem měl mimo jiné sbírku mp3 o necelých 30GB, ale co nadělám. Hudby už je dost na poslech do Toronta i dál...

No a to je z těch nevšedních věcí asi tak všechno, dneska jsem byl odpoledne v SubWayi, když jsem měl v Grocery day-off a zítra jako obvykle dvojí šichta. Už se nám to krátí, jen pár pracovních dnů a hurá na vejlet!