Den druhý - Bill

25.06.2008 23:31

(by George)

Druhý den ve Vancouveru začal pro mě dost brzo. Nemohl jsem spát a tak v 5h ráno jsem se trochu umyl a vyrazil do ranního Downtownu a na západní pobřeží přístavu. Cestou jsem našel infocentrum, pobočku National Bank a hudebniny Tomyho Lee. Po návratu vstal i Henry a společně jsme se vydali nakoupit, aby měl něco na sebe, když už se mu kufr toulá po světě. Výběr trenek, ponožek a trička nám zabralo skoro celou hodinu. Henry zaplatil kreditkou od British Airways a po krátkém brunchi v čínském fast-foodu strávil Henry skoro hodinu v internetové kavárně skypováním se svou přítelkyní a rodiči. Pokračovali jsme v pochůzce městem s cílem najít jazzový koncert na Canada Place, který je součástí velkého jazzového festivalu, Jak to tak bývá, vždy najdete něco jiného, než jste původně hledali a my jsme se octli před branou do Chinatownu. Prošli jsme celou čínskou čtvrtí, policejním cvičištěm, parkem, přístavem, staveništěm, až na promenádu Canada Place. Po deseti minutách nás jazzové trio kytara + kontrabas + zpěv začalo nudit a tak jsme zašli do již zmíněného infocentra zeptat se, kde najdeme Pawn shop (zastavárnu). Ne že bychom chtěli něco zastavovat, to (zatím) ne, ale dalším cílem dne bylo koupit nějaké radio pro přehrávání playalongů.

Velmi příjemná paní nás poslala po Hastings street směrem zpět do Čínské čtvrti. A tady začal největší zážitek a také šok dne. Bohužel od tohoto okamžiku chybí fotodokumentace, protože se Henry (oprávněně) bál o svůj foťák. Roh ulice Hastings a Columbia byl totiž centrem pro nejrůznější povalující se individua, překupníky drog, zloděje apod. Samozřejmě jsme narazili snad na tucet zastaváren, kde bylo k sehnání od kávovaru či kožichu přes klarinet nebo trumpetu až po umělé zuby, ale žádné radio, které by vyhovovalo našim požadavkům. V celé čtvrti nás ovšem zaujal mladík, který se snažil na chodníku rozbít kamenem jakousi cívku, aby dostal kus měděného drátu. Krajně nám tato situace připomínala pravěk a poloobnažené ženy a dívky na každém roku nejstarší řemeslo lidstva. Co možná nejrychleji jsme se dostali zpět do civilizace, naštěstí bez újmy na zdraví či majetku. Tento docela nepříjemný zážitek nás donutil koupit rádio fungl nové v menším krámku nedaleko hostelu. S novým radiem jsme se vrátili zpět do našeho útočiště a pokřtili ho jménem Bill. Doufali jsme, že dorazí Henryho kufr. Nedorazil. My si dali dvě pivka a šli spát.

Photobucket

Photobucket

Zpět