Pohovor

(by George & Henry)

Dneska, v pátek 4.7., jsme se ráno vydali do banky, protože Georgovi nefungoval internet-banking. Problém byl vyřešen během chvíle. Cestou zpět jsme se zastavili u Rogers, jednoho z opravdu mála mobilních operátorů, abychom si koupili kanadské SIMky. Prodavač nám doporučil pár tarifů a my si vybrali. V Severní Americe je systém docela jiný než v Evropě. Henry si koupil jen pre-paid SIMku s tarifem, že musí během měsíce provolat $10, minuta hovoru stojí $0.40 a SMSka pár drobných, která vyšla na $50 + $20 kredit. George si rovnou koupil novej telefon, což ho nevyšlo skoro o nic dráž. Nokia 6080 se stejným tarifem a desetidolarovým kreditem ho vyšla na $85. Další podstatný rozdíl je, že se platí i za příchozí hovory. A navíc, mobilní číslo má stejný tvar jako číslo pevné linky, z toho plyne, že když voláte třeba jen do sousedního města, platíte víc, než když voláte do města, kterého máte předvolbu. Navíc se rozlišují sazby podle toho, jestli se nacházíte ve vlastní nebo cizí provincii. No rozdílů je hodně a prodavač mluvil tak rychle, že jsme všechno nestačili pobrat..

Ve dvě hodiny odpoledne jsme se zúčastnili domluveného pohovoru se zástupkyní jakéhosi dětského tábora. Ač byla velmi příjemná, ptala se nás na otázky typu: A co bys dělal, kdyby se ti jedno dítě ze skupiny zatoulalo? Co budeš dělat se svou skupinou u obchodu, který má ještě půl hodin zavřeno? Nějak jsme odpověděli, ona si vzala naše CVčka a řekla, že nám napíše na mail, jestli teda jo nebo ne, že má ještě další adepty. Zatím nic nepřišlo, ale nějak jsme přestali mít o partu fakanů, kteří budou údajně z celého světa, mít zájem. Raději ve středu čapneme auto a vydáme se do Whistleru.

Teď večer jsme pokecali se soudružkama z Berlína, udělali si tortellini a půjdem spát.