Prvních pár kilometrů (doplněno o foto!)

(by Henry)

Poslední večer ve Whistleru jsme se rozloučili s kolegama a zahráli si u Kostamana na jam-session. Ráno jsme chtěli vyjet co nejdříve, protože nás čekala "zahřívací" 410km dlouhá etapa, Whistler jsme opustili 1. září v deset hodin směrem na sever po Sea-to-Sky highway 99 a cílem dne bylo město Kelowna u jezera Okanagan. Překlad pro anglické slovo "highway" do češtiny jako "dálnice" je velmi nešťástný. Když u nás řekneme "dálnice", většina z nás si představí dva nebo tři proudy v každém směru a jak si to auta sviští 150km/h i více. Tady jde podle našich dosavadních zkušeností o obyčejnou silnici na úrovní 1. až 2. třídy v ČR s ostrými zatáčkami, serpentinami a rychlostním omezením maximálně 80km, v některých úsecích jen 50km/h. Ale pro nás, kteří nikam nepospíchají, to byla překrásná cesta za pěkýho počasí malebnou krajinou při poslechu jazzu. Dálnice v evropském pojetí přišla až z Merrittu do Kelowny, kde byly dva pruhy v každém směru a rychlost omezena na příjemných 110km/h. V pět odpoledne jsme dorazili do docela velkého města jménem Kelowna. Čekali jsme překrásné turistické letovisko u jezera, aspoň tak to bylo nastíněno v literatuře, ale realita nebyla až zas taková. Docela normální město u obrovskýho jezera, bez kterýho by tam pravděpodobně chcípl pes. Hostel jsme našli hned, nacheckovali se a šli se projít. Ráno jsme si akorát vyjeli na Knox Mountain, ze které je výhled na okolí. Nemá cenu moc popisovat, na fotkách uvidíte "šedou" krajinu.

Chvíli po polední jsme se tedy vydali na další přejezd do necelých 200km vzáleného Kamloops. Po cestě jsme se najedli ve správným vesnickým saloonu a k večeru dorazili do města, který nebylo o moc (asi o nic) hezčí než Kelowna. Chvíli jsme bloudili a hledai hostel, kterej ve městě neexistuje. Neztráceli jsme tak čas a po večeři vyjeli na sever do Jasperu. Kdybychom si nezajeli asi 40km po různých silnicích, silničkách, cestách, cestičkách a polních cestičkách až k jakési farmě (no opravdu, nikdo si nedokáže představit, jak snadno se dostanete z dálnice až na pole) by nás přišla cesta do Jasperu na 420km. Po cestě jsme si chvíli zdřímli, aby nám tma nezahalovala krásu okolí. A opravdu, po krásnější cestě jsem v životě nejel. Upostřed divočiny vysekali pás na silnici, která lemuje útesy skal a jezer a provoz byl minimální. Na začátku Jasper National Parku jsme zaplatili vstup $40 a pokračovali až do samotného městečka. Cestou jsme se zdrželi u Mt. Terry Fox nebo jezera, které je dole na fotkách. Slovy se to jen těžko popisuje... Dopoledne jsme si našli hostel. Teda za $30 nic-moc, spí se v pokoji po třiceti lidech, ale na tu jednu noc se to dá. Po vynikajícím obědě u Číňanů a šlofíku v autě smolim tento článek, zítra je v plánu přejezd do nedalekého Banffu.

• cesta do Kelowny a město Kelowna

• Kamloops

• a cesta do Jasperu, brzy, brzy ráno... a Jasper