Výlet na Victoria Island; Návrat z(a)traceného kufru

(by Henry)

A máme tu další krásný den. Hned brzy ráno jsme využili možnosti si v kuchyňce hostelu udělat palačinky. George se hned ujal pánve a předem připraveného těsta. Ne že by se to nedalo jíst, určitě jsou i horší pancakes, ale pro příště budeme snídat někde jinde…

Kolem 8h jsme se vypravili na autobus jedoucí k přístavu ferry, která pravidelně každou hodinu spojuje jižní Vancouver a Schwarz Bay na ostrově Victoria. Jízda trvala přes hodinu a plavba ferou téměř dvě. Další hodinu jsme strávili přesunem do města Victoria, hlavního města Britské Kolumbie. Ve chvíli, kdy jsme mluvili o vzhledu jednotlivých lidí nastupujících do busu, což připomínalo spíše soutěž o nejsprostší slovo, nás česky oslovila jakási paní, jestli nevíme, jak dlouho bus pojede. Slušně jsme odpověděli a zbytek cesty raději mlčeli. Hlad nás nenechal dojet až do centra, vystoupili jsme v Chinatownu, kde jsme se velmi dobře a poměrně za levno najedli. Procházkou po promenádě jsme došli až k nádhernému kapitolu, kde sídlí vládá BC. Toto městečko opravdu žije, každou chvílí připlouvají nebo odplouvají menší i větší lodě a neustále vzlétávají a přistávají hydroplány, které slouží na vyhlídkové lety i jako spoje mezi městy. Kolem čtvrté jsme se vypravili zpět autobusem k feře. Na palubě osvícené zapadajícím sluncem jsem trochu navázal kontakt se starším švýcarským párem, který již nějakou dobu ve Vancouveru žije. Doporučili nám spoustu míst v okolí, které stojí za to navštívit. Pojem „okolí“ však v Kanadě znamená okruh cca. 500km.

V přístavu zpět na pevnině jsme nastoupili na autobus, který nás měl dovézt zpět do centra Vancouveru. Což o to, číslo busu bylo správné, jen jsme nastoupili na špatný směr… Chvíli nám bylo podezřelé, že vymetáme malá městečka kolem a že směřujeme spíše od města, než k městu, ale aspoň jsme poznali nový kraj. Při zajíždění do všemožných malých uliček začal řidič dost nahlas a docela sprostě nadávat na svou práci, na to, že musí vymetat každý zapadákov atd… My jsme z toho měli akorát srandu, aspoň nebyla nuda. Až na konečné zastávce autobus zastavil a vypnul motor. Optal jsem se řidiče, jak se dostaneme do Vancouveru, ten se mi vysmál, že jsme jeli celou dobu na druhou stranu a řekl, že za chvíli pojede zpět. Už ani nevíme, jak se zastávka jmenovala svým pravým jménem, od nás dostala název „Vole – Píčov jih“.

Pozdě večer jsme se dostali do hostelu a co na mě na recepci nečekalo? KUFR! Byl tam, celý, nepoškozený. Hodili jsme do sebe pár panáků Becherovky, pivo, napsali článek a šli spát.

• na feře na Victorii

• Victoria, hlavní město Britské Kolumbie

• vánoční ozdoby jsou k sehnání i v červnu

• ferou na cestě zpět - opravdu překrásná příroda